Příběh Tichých rituálů

Některé věci v životě vzniknou po dlouhém plánování a některé přijdou úplně potichu.

Tiché rituály se nezrodily ve chvíli, která by na první pohled působila výjimečně. Jejich příběh se začal psát v úplně obyčejném dni. Seděla jsem v autě a čekala na svou dceru, která byla na tanečním tréninku. Měla jsem pár minut jen pro sebe. Bez telefonu, který jsem si ten den zapomněla doma. Když jsem si to uvědomila, byla jsem nejdřív docela naštvaná. Teprve po chvíli mi ale došlo, že právě díky tomu sedím jen v tichu, bez vyrušení a bez nutkání neustále něco kontrolovat.

A právě tehdy jsem si uvědomila, jak moc nám takové okamžiky chybí.

Žijeme rychle. Přeskakujeme z jedné povinnosti do druhé. Snažíme se všechno stihnout, být dobrými rodiči, partnery, kolegy i přáteli. Často ale zapomeneme na člověka, se kterým trávíme celý život – sami na sebe. Ne proto, že bychom nechtěli, jen na to v každodenním shonu nezbývá prostor.

Tiché rituály vznikly jako jemná připomínka, že je fajn se na malou chvíli zastavit. Ne proto, abychom změnili svůj život během jednoho dne, ale proto, abychom si i uprostřed běžného dne dovolili vydechnout a na chvíli být sám se sebou.

Každý kámen, každý náramek i každý čaj vznikají pomalu a s radostí. Bez zbytečného spěchu. Vybírám je tak, aby nebyly jen krásným předmětem, ale aby v sobě nesly i malý příběh a několik slov, ke kterým se člověk může vracet.

Nevěřím, že jeden náramek nebo kámen dokáže změnit život. Věřím ale, že i malá připomínka může změnit jednu chvíli a někdy právě jedna chvíle změní celý den. Právě proto se naše značka jmenuje Tiché rituály. Protože ty nejdůležitější změny často přicházejí tiše.

Děkuji, že jste tady.

Lenka

 

Méně spěchu. Více sebe.

Diskuze (0)

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Nevyplňujte toto pole: